Kdysi dávno, v daleké zemi, žil moudrý král jménem Matěj, jenž celý život propálil na svých tvářích jako moudrost i smutek. V jeho království zvaném Digitální země bylo všechno spojeno, ať už přes velké sítě či skrze kouzelná zařízení, jež lidé nazývali mobily. Lidé byli šťastní, neboť mohli komunikovat s kýmkoli na světě, a vše jim bylo hned na dosah.
Jednoho dne však přišla do království zlá čarodějnice jménem BezSítivá, jež zaklela veškeré spojení a odnesla s sebou kouzelnou síťku, která spojovala všechny mobilní zařízení. Bez Sítivá se chtěla takto odříznout od světa, aby lidé začali znovu poznávat přírodu, soucit a skutečnou pohodu. Bez spojení však začali lidé zapomínat na skutečné hodnoty a snažili se úhlavit jedině obrazovkách a klávesnicích.
V tu dobu pocítil mladý chlapec jménem Tomáš, že vše je příliš prázdné a bezduché. Cítil, že musí najít cestu k pravému království, jež leží za vysokými horami, za nimiž pramení živá voda bez síťových kouzel. Pověsti praví, že tam žije moudrý starý švec, který zná tajemství spojení srdcí a duší.
Tomáš tedy vyrazil na cestu přes hory, přes lesy a louky, až jednoho dne dorazil k tajnému hradu, jehož brány byly zavřené a neviditelné pro všechny, kdo byli závislí na svých mobilech. Království za horami bylo totiž královstvím beze sítě, kde vládla pravá přítomnost, pohoda a vzájemná úcta.
Starý švec, jménem Čeněk, ho přivítal s úsměvem a řekl: „Vítej, mladý poutníku. Tady se sítě nekoušou a kouzla moderní doby jsou vypnuta. Zde poznáš, jak je třeba mít srdce otevřené a oči dokořán, aby jsi viděl krásu světa a člověka.“ Tomáš se učil, jak naslouchat přírodě, jak si povídat s lidmi, a jak si užívat každý okamžik bez telefony a obrazovek.
Po nějaké době se BezSítivá pokusila znovu zaklít své kouzlo, ale právě v tom království, bez sítí, lidé našli sílu a moudrost, kterou ztráceli z pohledu na obrazovky. Spojení s duší a srdcem bylo mocnější než jakákoli magie a sítě. Čarodějnice nakonec ztratila kouzlo a odletěla pryč, zanechávajíc lidem skutečné poklady – znalosti o sobě a světě, a pravé přátelství.
Od té doby lidé v Digitální zemi chápali, že i když jsou sítě a mobily dobrými pomocníky, největším pokladem je umět ztišit mysl, naslouchat svému srdci a nechat se vést moudrostí starého království za horami. A tak se naučili, že pravé spojení je to, které plyne z duše k duši, a že skutečné štěstí se dá najít i mimo sítě, v klidném srdci a v přírodě, za vysokými horami.
A tak žijí šťastně a věčně si připomínají, že největší kouzlo je spojit se s tím nejkrásnějším – s vlastním srdcem a světem kolem nás.