Za sedmero klávesnicemi a devatero obrazovkami, v krajině zvané Síťozem, žil byl letní drak jménem Pikselín. Byl jiný než obyčejní draci – nevydechoval oheň, ale datové proudy, které dokázaly oživit staré servery, rozzářit obrazovky a dokonce spravit internet tam, kde už dávno selhal Wi-Fi signál.
Jednoho dne přišla k drakovi malá dívka jménem Eliška. Nesla s sebou starý počítač, který dostala po dědovi. „Pikselíne, prosím, můžeš mi pomoct? Tenhle počítač se už ani nezapne, a já na něm chtěla napsat letní pohádkový příběh do školy.“
Drak se zamyslel, zívl a z nozder mu vyšlehl zelený proud jedniček a nul. Počítač se zachvěl, obrazovka zablikala a najednou se z ní ozval přívětivý hlas: „Dobrý den, Eliško! Váš počítač byl vylepšen na verzi 10.10 DrakOS. Přejete si psát, kreslit, nebo tvořit kouzelné světy?“
Eliška vykulila oči. „To vážně umíš?“
„S pomocí letního draka umím cokoli,“ odpověděl počítač.
A tak spolu celé léto tvořili pohádky, vymýšleli světy s létajícími městy, mluvicími roboty a zmrzlinovými oblaky. Děti z celé školy se k Elišce přidaly a drak Pikselín se stal jejich digitálním strážcem.
Když skončily prázdniny, počítač sám vytvořil internetový zámek plný pohádek, které mohly číst všechny děti světa. A letní drak? Ten dál putoval datovým proudem, aby pomáhal těm, kdo věří, že i v moderní době může být technologie trochu kouzelná.