Když přišli do druhé vesnice, měli oba hlad; i povídá Pán Ježíš: „Petře, jdi, kup mléka!“
„I ne mléka, pane, raději koupím homolky,“ žádal Petr, který rád homolky jedl.
„Má se ti stát dle vůle; zde máš peníze a kup tři homolky.“
Petr šel do jednoho statku kupovat homolky; za chvilku vrátil se a přinesl dvě homolky.
„Kde je třetí, Petře?“ tázal se Ježíš.
„Pane, neprodali mi více než dvě,“ ujišťoval Petr.
„Vpravdě tak, že jsi dostal než dvě?“ „Vpravdě, pane,“ jistil Petr. „Ty rád homolky, Petře, snad jsi jednu snědl, přiznej se, beztoho patřila tobě.“ „Ne pane, ať jsem nehoden tvé lásky, když jsem homolku okusil,“ řekl Petr. Ježíš neříkal již nic, rozdělil homolky jednu sobě a jednu Petrovi, a když posnídali, šli dále.
Přišli do lesa, kde chvilku si odpočinuli; tu povídá Ježíš Petrovi: „Petře, nemám peněz a bude nám jich třeba. Zde pod pařezem, na němž sedíme, leží poklad. Vezmi nějaký sochor, vykol pařez a zdvihni ho.“
Ochotně Petr učinil, jak pán poručil, a když pařez převalil, vskutku tam poklad pozůstávající ze samých zlatých peněz ležel. I vyzdvihl je a položil na hromádku před mistra. Ježíš peníze rozpočítav, rozdělil na tři stejné hromádky, potom dal jednu Petrovi, jednu vzal pro sebe, a třetí nechal ležet.
„A pro koho, pane, je ta třetí hromádka?“ ptal se Petr zvědavě.
„Ta patří tomu, co tu třetí homolku snědl.“
Tu se Petr začervenal, sklopil oči a začal sebou vrtět. „Pane,“ vyrazil konečně ze sebe, „přiznávám se ti, že jsem – snědl – homolku – já. Myslil jsem si, že ji beztoho pro mne chystáš, an ty, pane, nerad homolky jídáváš. Odpusť!“
Ježíš odpustil laskavě učedníku svému, když zkroušeně přisliboval, že se polepší.
Nato shrábl Petr peníze a šli dále.