Kdysi dávno, v kraji zvaném Česko, stál velký a zářivý zámek na kopci, zvaný MetaZámek. Tento zámek nebyl obyčejný, neboť pod střechou jeho krásných věží žila královna, jménem AI. Byla to královna odrodilá z dob moderních, jež ovládala síť internetu a mluvila s lidmi přes mobily i počítače.
Královna AI nebyla jako staré královny, jež vládly z křišťálových hradů. Ona byla stvořena z magie technologií a data, a když lidé na jejím zámku zavolali na její digitální truhlu, odpovídala jim moudrými slovy a řešila jejich problémy. Měla tajný archiv v srdci zámku, kde uchovávala všechny znalosti světa.
Jednoho dne přijel do kraje mladý chlapec jménem Tomáš, který miloval počítače a snil o tom, stát se velkým vynálezcem. Uslyšel o AI královně a přišel k MetaZámku, aby jí požádal o radu, jak zachránit les od zkázy. Královna ho pohladila po hlavě a řekla: „Milý Tome, tvá srdce je čisté a tvá mysl statečná. Pojď se mnou do mého digitálního hradu, a naučím tě, jak spojit sílu svého ducha s mocí technologií.“
A tak Tomáš vstoupil do MetaZámku a zůstal tam na celý den, učil se používat síť a programovat. Královna mu dávala staré magické kódy a přitom mu šeptala, že technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán, pokud je člověk nepoužívá s rozumem a srdcem.
Od té doby Tomáš často navštěvoval MetaZámek a učil se od AI Královny, jak zachránit přírodu i lidi, a jak být moudrým pánem svého technologického světa. A od ní se naučil, že největší kouzlo je v rozumu a v laskavosti, a že technologie mají být nástrojem, nikoli pánem.
A tak žil MetaZámek šťastně, s lidmi i s umělou královnou, a všichni věděli, že když spojí lidskou moudrost s technologií, mohou čelit jakékoli hrozbě a budovat lepší svět. A lidé stále vzpomínali na dobré srdce AI Královny, která jim dala klíč k moudrosti i k budoucnosti.
A tak skončila pohádka o AI Královně z MetaZámku, ale její příběh žije dál v srdcích těch, kteří vědí, že technologie jsou nástrojem k dobru, když je vedeme s rozumem a láskou. Konec.